Jak jsou na tom s tvorbou rezerv lidé z Olomouce? Průzkum společnosti Abivia

9. 12. 2016 | Tvorba rezerv

Společnost Abivia, která se dlouhodobě zabývá finanční gramotností, se v listopadu rozhodla zjistit, jak jsou na tom s tvorbou finančních rezerv občané olomouckého kraje. Proto se obrátila na celkem 720 respondentů s dotazy na jejich rezervu, a jaké při tom využívají produkty.

Cílem průzkumu bylo zjistit, jestli si osoby různého věku a vzdělání tvoří dostatečné rezervy. Výsledky měly ukázat, které skupiny osob jsou v této oblasti nejvíce zranitelné, a to např. při dočasném výpadku příjmů (nemoc, nezaměstnanost) a je tedy třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Všichni respondenti si tak mohli sami posoudit, jestli je jejich finanční situace stabilní, či je třeba na stabilitě rozpočtu jedince či rodiny ještě zapracovat a finanční rezervy si skutečně tvořit.

 

Jak si lidé tvoří rezervy?

Účastníci průzkumu byli dotazováni, zdali mají vytvořenou finanční rezervu a případně na jak dlouho: (1 měsíc, 2-4 měsíce, 5 a více měsíců.)

Z průzkumu vyplynulo, že téměř čtvrtina oslovených osob (24,16%) nemá vytvořenou žádnou finanční rezervu.

Pouze 22,63 % oslovených má pak finanční rezervu pouze na jeden měsíc. Po dobu 2-4 měsíců s rezervou vystačí 31,01 % dotázaných.

 

 

Vliv vzdělání na tvorbu rezerv

Nejhůře se umístily osoby se základním vzděláním – finanční rezervu nemá 42,54 % dotázaných, na jeden měsíc dopředu má rezervu celkem 21,55 %. Pouze 10,50 % respondentů se základním vzděláním má rezervu na více než 5 měsíců.

Mezi středoškoláky jsou jak takoví, kteří nemají žádnou finanční rezervu (21,67 %), tak s finanční rezervou více než 5 měsíců (22,22 %). Středoškoláci s rezervou na 1 měsíc nebo na 2-4 měsíce jsou na tom pak téměř stejně.

Nejlépe se umístily osoby s vyšším odborným vzděláním (více než dva měsíce s rezervou vystačí celkem 68,83 % dotázaných) nebo vysokoškolským vzděláním (zde dokonce 81,25 %). Ostatní oslovení nemají rezervu buď žádnou, nebo jen na jeden měsíc.

 

Vliv věku na tvorbu rezerv

31,52 % dotázaných mladších 36 let stále nemá vytvořenou žádnou finanční rezervu, u osob starších 36 let je to „pouze“ 13,36 %. Dále pouze 15,64 % dotázaných mladších 36 let má vytvořenou finanční rezervu na více než 5 měsíců, u osob starších 36 let je to již 31,85 %.

S přibývajícím věkem se zvyšuje schopnost si vytvořit dostatečnou finanční rezervu. Nejhůře jsou na tom osoby mladší 20 let – žádnou rezervu nemá 39,66 % dotázaných. U osob ve věku 21-35 let je to již jen 21,58 %, u osob ve věku 36-50 let je to již 12,26 % a u osob starších 50 let nemá žádnou finanční rezervu 16,25 % dotázaných.

Naopak finanční rezervu na více než 5 měsíců má 10,34 % dotázaných ve věku do 20 let, dále 22,11 % dotázaných ve věku 21-35 let. Nejlépe jsou na tom osoby starší 50 let, tj. 47,50 %.

 

Porovnání mužů a žen při tvorbě rezerv

Muži v našem průzkumu dopadli o něco lépe než ženy. Zatímco 53,96 % všech žen, které se našeho průzkumu zúčastnily, nemá vytvořenu žádnou finanční rezervu nebo vystačí maximálně měsíc, u mužů je to „pouze“ 37,54 %. Finanční rezervu na více než 2 měsíce má pouze 46,04 % žen, ale již 62,46 % mužů.

Rezervu na 5 a více měsíců má dle našeho průzkumu 48,89 % dotazovaných žen starších 50 let, u mužů je to 45,71 %.

Ženy mladší 50 let pak nemají dostatečnou finanční rezervu v 55,42 % případů, u mužů je to pouze 40,31 %. Rezervu na 5 měsíců a více pak má pouhých 14,08 % dotazovaných žen mladších 50 let a 24,78 % dotazovaných mužů mladších 50 let.

 

Jaké produkty se používají nejčastěji?

Co se týče využívání stávajících finančních produktů, naprostá většina oslovených využívá bankovní účet (84,72 %), spořicí účet využívá již jen 27,78 % oslovených, stavební spoření 24,72 % oslovených, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření celkem 27,64 % oslovených.

Podílové fondy jako způsob tvorby a zhodnocení finanční rezervy využívá pouhých 4,44 % dotazovaných, jiné formy investování pak využívá 8,06 % dotazovaných.

Průzkum dále ukázal, že investování více věří muži oproti ženám (60,56 % osob v průzkumu, které investují, jsou muži). Rovněž to jsou muži, kteří si za účelem zhodnocení prostředků do svého vlastnictví častěji nakupují nemovitosti (60,55 %).

Na otázku, jaké zhodnocení finančních prostředků je pro dotazované již zajímavé, odpovědělo celkem 34,75 % respondentů 3-5 % ročně.

Z průzkumu vyplynulo, že ženy jsou v očekávání zhodnocení svých peněžních prostředků mnohem konzervativnější než muži. Se zhodnocením 1-2 %, což je srovnatelné s některými typy spořících nebo termínovaných účtů či stavebním spořením, se spokojí 10,67 % žen a pouze 5,92 % mužů. Jako přijatelné zhodnocení 3-5 % přijímá 30,26 % mužů a 37,97 % žen. Již méně oslovuje ženy zhodnocení v rozsahu 6-9 % (celkem 25,31 % dotázaných žen) oproti mužům (25,31 %).

 

 

 

Vliv zkušeností s investováním na tvorbu rezerv

Průzkum rovněž ukázal, že osoby, které neinvestují, ani neočekávají závratné zhodnocení svých peněžních prostředků a spokojí se tedy s úročením 1-2 % ročně.

Osoby, které naopak investují buďto do podílových fondů nebo jiných investičních nástrojů, také mnohem častěji očekávají vyšší zhodnocení. Se zhodnocením do 5 % se spokojí pouze 21,88 % dotázaných, kteří zároveň investují do podílových fondů. Výnosy do 9 % očekává 28,13 % dotázaných investorů, zhodnocení nad 10 % již téměř polovina investorů podílových fondů (46,88 %).

 

Shrnutí

Průzkum jednoznačně ukázal to, že kvalita finančních rezerv se liší jak s ohledem na věk, tak vzdělání. Podstatné rozdíly najdeme i mezi rezervami žen a mužů.

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám s nižším vzděláním nebo mladým jedincům, kteří si rezervy teprve začínají tvořit. Je jednoznačné, že finanční rezerva pouze na jeden měsíc není u běžně pracujícího člověka dostatečná. Z průzkumu vyplynulo, že takto nepřipravená je téměř polovina oslovených respondentů. Je zřejmé, že čím je člověk starší, tím lépe se mu rezervy i vytváří. Čím dříve ale člověk začne, tím dříve bude připraven na nenadále situace, které by jej mohly v krajním případě uvést až do dluhové spirály.

Sdílej
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someone

Autor:

Další články

10. 8. 2016 | Tvorba rezerv

Češi nemyslí na svou budoucnost, netvoří si finanční rezervy

Český statistický úřad v loňském roce uskutečnil výzkum, který se zabýval příjmy a životními podmínkami českých domácností za rok 2015. Výsledky výzkumu hovoří jasně: většina českých domácností nemá dostatečné rezervy, které by pokryly výpadky jejich příjmů. Téměř 38 % domácností nemělo v loňském roce rezervu na neočekávané výdaje.

Pokračovat ve čtení »
14. 8. 2016 | Tvorba rezerv

Jaké jsou dnes možnosti zhodnocení úspor a do čeho se dá investovat?

Z průzkumu finanční gramotnosti ministerstva financí z vyplývá, že 88 % obyvatel ČR si v loňském roce spořilo peníze na běžném účtu nebo v hotovosti. Peníze na běžných účtech se lidem již dávno neúročí, a proto jsou všechny tyto peníze znehodnocovány inflací. Ta je sice dnes na velmi nízké úrovni, nicméně z dlouhodobého hlediska peníze podstatně ztrácejí na hodnotě.

Pokračovat ve čtení »
« Zpět na seznam článků

Specializuji se na komunikaci s veřejností a sleduji zajímavosti z oboru investování a tvorby rezerv.

Ing. Jana Nevrlová