Daňové tipy pro investory

2. 10. 2017 | Investice

Blíží se konec fiskálního roku 2017 a investoři by již měli myslet na to, jak na daních z investic neplatit zbytečně více, než kolik je nutné. A proč tuto záležitost nenechat až na březen 2018, kdy se podává daňové přiznání? Každý investor by měl již dopředu vědět, kolik ho „investice stojí“. A to nejen v podobě vstupních, transakčních či jiných poplatků, ale rovněž v podobě daní, které odvádí státu.

Jedině tak bude mít reálný přehled o čistém výnosu, kterého na investici opravdu dosáhne.

V článku se proto zaměříme na daňové tipy v souvislosti s investicemi, zejména:

  • Na co již během roku při investování nezapomenout?
  • Jaké příjmy z investic jsou od daně osvobozeny?
  • Co může investor ovlivnit sám, aby měl daně co nejnižší?

 

Příjmy z prodeje investičních nástrojů

Dani z příjmů podléhá příjem z prodejů investičních nástrojů. Pokud jste pasivním investorem a během roku žádné své investice neprodáváte, daň z příjmů se Vás netýká.

» NÁŠ TIP «     Dílčí základ daně zjistíme tak, že od prodejní ceny odečteme nákupní (pořizovací) cenu investičního nástroje a dále odečteme výdaje související s uskutečněním jeho nákupu, včetně plateb za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení (tj. vstupní nebo transakční poplatky). Právě na poplatky, které investoři při nákupu investičních nástrojů hradí, se může v daňovém přiznání zapomenout. Výsledná daňová povinnost pak může být o stovky nebo i tisíce zbytečně vyšší.

PŘÍKLAD:    Prodá-li investor v kalendářním roce investiční nástroje za 1 000 000 Kč, které pořídil za 800 000 Kč za poplatky v celkové výši 20 000 Kč, je jeho dílčí základ daně 180 000 Kč. Výslednou daň pak ovlivňují další příjmy investora (např. ze zaměstnání nebo podnikání), odečitatelné položky nebo slevy na dani.

 

Inkasované úroky z dluhopisů

Daní se rovněž úroky, které investor inkasuje u dluhopisů. Investor by měl vědět, jestli emitent dluhopisu (srážkovou) daň v České republice odvádí – to zjistí například z prospektu dluhopisu. Je-li srážková daň emitentem odvedena (za což je český emitent odpovědný), nemusí již investor nic řešit. Pokud ale daň emitentem odváděna není, musí investor obdržené úroky zahrnout do svého daňového přiznání (jako tzv. kapitálové příjmy). To se týká zejména případů, kdy má emitent sídlo v zahraničí. Případnou daň odvedenou emitentem v zahraničí lze pak na výslednou daň v ČR započíst (viz příloha č. 3 k daňovému přiznání).

⇒ PŘÍKLAD:    Investor nakoupil dluhopisy v celkové hodnotě 100 000 Kč, u kterých má slíbený roční úrok ve výši 5 000 Kč. Emitent se sídlem v ČR vyplatí investorovi úroky již po zdanění, tedy ve výši cca 4 250 Kč. Investor tyto úroky do daňového přiznání již neuvádí.

⇒ PŘÍKLAD:    Investor nakoupil dluhopisy od zahraničního emitenta v celkové hodnotě 500 000 Kč, u kterých má slíbený roční úrok ve výši 37 500 Kč. Emitent z tohoto úroku odvede daň v zahraničí ve výši 4 500 Kč (12 %) a investorovi vyplatí 33 000 Kč. Český investor zahrne kapitálový příjem ve výši 37 500 Kč do svého daňového přiznání a vypočítá daň na 5 625 Kč, na kterou si započte daň odvedenou v zahraničí. Celková daňová povinnost investora v ČR je 1 125 Kč.

 

Jaká je sazba daně?
  • Daň z příjmů fyzických osob: 15 % ze základu daně
  • Daň z příjmů právnických osob: 19 % ze základu daně
  • Srážková daň z úroků: 15 %

 

Jaké příjmy jsou osvobozeny?

Podle současné právní úpravy jsou od daně z příjmů osvobozeny dva typy příjmů, a to v souvislosti s prodejem investičních nástrojů.

Osvobozeny jsou příjmy z prodeje cenných papírů (př. akcie, dluhopisy, podílové listy), pokud v období jednoho kalendářního roku tyto příjmy nepřesáhnou 100.000 Kč. Limitem tedy není čistý zisk získaný z prodeje, ale celková částka, kterou investor z prodejů v daném roce inkasoval (prodejní cena).

Dále je osvobozen příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu 3 let (tzv. časový test). Pro zajímavost můžeme uvést, že do roku 2013 byl tento časový test pouze půlroční a pro investory tak bylo jednodušší jej dodržet a příjem mít od daně osvobozený.

Postačí splnění alespoň jedné z těchto podmínek, aby byl příjem osvobozen. U srážkové daně osvobození uplatnit nelze.

 

Kdo může osvobození využít?

Osvobození se vztahuje na fyzické osoby, a to pouze tehdy, pokud investice není zahrnuta do jejího obchodního majetku jako podnikatele. Od skončení podnikání nelze osvobození uplatnit ještě tři roky.

Právnické osoby a podnikatelé, kteří mají investici zahrnutou do obchodního majetku, osvobození využít nemohou.

 

Co (ne)uvádět do daňového přiznání?

Poplatník nemusí do daňového přiznání uvádět příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozeny (§ 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů). Pokud podmínky na osvobození nejsou splněny (např. nebyl splněn 3letý časový test, bylo prodáno za více než 100 000 Kč nebo je investice zahrnuta do obchodního jmění podnikatele), musí poplatník příjem z prodeje cenných papírů (tzv. ostatní příjem) do daňového přiznání uvést a řádně zdanit.

Jak bylo uvedeno výše, je třeba do daňového přiznání uvádět rovněž úroky, u kterých emitent neodvedl srážkovou daň 15 % (tzv. kapitálový příjem).

 

⇒ PŘÍKLAD:    Dne 3. 2. 2010 investor investoval částku 300 000 Kč a uhradil poplatek 10 000 Kč. Dne 25. 4. 2016 se rozhodl všechny nakoupené cenné papíry prodat za aktuální hodnotu 350 000 Kč. Základ daně činí 40 000 Kč (příjem – výdaje). Cenné papíry držel více než 3 roky, proto splňuje podmínku pro osvobození od placení daně z příjmů. Příjem nemusí uvádět do daňového přiznání.

⇒ PŘÍKLAD:    Dne 15. 11. 2014 investor investoval částku 50 000 Kč za poplatek 2 000 Kč. Dne 2. 2. 2016 se rozhodl všechny nakoupené cenné papíry prodat za aktuální hodnotu 90 000 Kč. Základ daně činí 38 000 Kč. Úhrn příjmů (90 000 Kč) za prodej cenných papírů nepřesáhl za období jednoho roku 100 000 Kč (v téže roce neprodal jiné cenné papíry), splňuje podmínku pro osvobození od placení daně z příjmů. Příjem nemusí uvádět do daňového přiznání.

 

Pokud je osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, je poplatník povinen oznámit správci daně (finančnímu úřadu) tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel.

 

Závěrem

Za podání daňového přiznání je odpovědný vždy sám poplatník daně. Neví-li si investor rady, je vždy lepší obrátit se na odborníka, tj. daňového poradce. Účelem tohoto článku není poskytnout komplexní daňové nebo právní poradenství, výslednou daňovou povinnost mohou ovlivňovat i další okolnosti, na které se tento článek nezaměřoval.

Bude-li investor znát své daňové povinnosti, může lépe zhodnotit, jak je pro něj investice skutečně výnosná. A právě čistý výnos po odečtení všech poplatků a daní je to, co investora zajímá nejvíce a kvůli čemu investuje.

Sdílej
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someone

Autor:

Další články

« Zpět na seznam článků

Provádím právní analýzy investičních nástrojů a sleduji správné poskytování investičních služeb, aby byly v souladu se zákonem.

Mgr. Vladimíra Fojtů