Bezpečí investice I. díl

7. 8. 2017 | Investice

Stále častěji se investoři zajímají o to, kam jejich peníze po odeslání jdou, kdo k nim má přístup, kdo rozhoduje o tom, jak se bude s penězi nakládat a jak je vlastně bezpečí investice zajištěno. Tento trend lze hodnotit jen pozitivně, neboť ukazuje na zvyšující se finanční gramotnost investorů v ČR.

Připravili jsme pro vás přehled toho, jak jsou peníze investorů chráněny a co může pro ochranu svých peněz udělat sám investor!

Úloha České národní banky (ČNB)

Když se bavíme o ochraně investic před nekalými záměry, je třeba začít u České národní banky. Tato je pověřena výkonem dohledu nad celým finančním trhem – to znamená, že kontroluje činnost bank, pojišťoven, zajišťoven, obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů, ale i konkrétních osob jednajících s klienty.

U těchto subjektů pak provádí pravidelné kontroly a v případě zjištění nedostatků uloží ČNB opatření k nápravě nebo pokutu. Nejhorší prohřešky na trhu ČNB trestá odejmutím povolení k činnosti nebo uvalením nucené správy na problémový subjekt. Účelem těchto velmi citelných sankcí je nejen ochrana finančního trhu jako takového, ale v důsledku i ochrana samotného klienta před neseriózními subjekty.

ČNB dále vede velmi důležité seznamy registrovaných subjektů na finančním trhu, kde lze jednoduše online zjistit, jestli má ta která společnost k činnosti, kterou provádí, příslušné povolení nebo registraci.

Kde však ochrana investora skutečně začíná?

Zaměříme-li svou pozornost na mezi investory oblíbené kolektivní investování, velmi důležitou osobou je zde depozitář investičního fondu. Depozitář kontroluje, monitoruje a eviduje stav veškerého majetku a peněz investičního fondu. Je to právě depozitář, kdo má majetek fondu v opatrování a zřizuje a vede účty investorů.

Depozitář tuto činnost vykonává každý den a to ve vztahu k veškerému majetku a finančním prostředkům investičního fondu. Činnost depozitáře je transparentní a nezávislá na investičním fondu. Pochybení investičního fondu depozitář hlásí České národní bance, nepodaří-li se záležitost s fondem projednat a vyřešit v souladu se zákonem.

Hlavním úkolem depozitáře je chránit majetek před svévolným nakládáním ze strany investičního fondu v rozporu se statutem investičního fondu. Investiční společnost tak například nemůže peníze investorů použít na úhradu vlastních závazků. Hlavním cílem je tedy ochrana před „tunelováním“.

Protože jde na finančním trhu o velmi zodpovědnou roli, je svěřena pouze bankám. V České republice máme celkem čtyři depozitáře (Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank).

Princip oddělení majetku

Investiční společnost a obchodník s cennými papíry (ale např. i depozitář investičního fondu) vedou vlastní majetek vždy odděleně od majetku investorů (jde o tzv. mimo-balanční položku v účetnictví). Co to znamená? Investiční společnost a obchodník s cennými papíry nejsou a nemohou být vlastníkem investičního majetku klienta, nýbrž pouze jeho správcem.

Investiční společnost a OCP tak nesmí k úhradě vlastních nákladů (např. na zaměstnance, vybavení, počítačové zařízení, nájem, ale i jiné závazky) investiční majetek svých klientů nikdy použít. Proto i v okamžiku, kdy se investiční společnost nebo OCP dostane do insolvence, nemusí se investoři bát, že by se již ke své investici nikdy nedostali. Ani v tomto okamžiku totiž společnost nemůže majetek investorů použít na vyplacení vlastních věřitelů.

Dodržování této povinnosti kontroluje například auditor nebo depozitář fondu.

Slyšeli jste už o Garančním fondu OCP?

I přes veškerý dohled a snahu České národní banky se občas stane, že se některý obchodník s cennými papíry (OCP) nebo investiční společnost dostane do tzv. insolvence (platební neschopnosti). V této chvíli nemusí být obchodník schopen vyplatit investorům jejich peníze, když o to požádají.

Proto je zřízen Garanční fond obchodníků s cennými papíry, na který se může investor v této situaci obrátit a který mu na jeho žádost vyplatí tzv. náhradu. Náhrada se poskytuje ve výši 90 % z hodnoty majetku, maximálně pak do výše 20 000 EUR na jednu osobu. Zbylou část musí investor získat přímo od insolventního OCP nebo investiční společnosti (např. přihláškou pohledávky v konkurzu).

Na co být připraven? Ukradne nebo zpronevěří někdo moje peníze?

Riziko zpronevěry nebo ztráty peněz je při dnešní právní úpravě minimální díky činnosti depozitáře investičních fondů a České národní banky. Pokud už tedy investor nějaké riziko podstupuje, jde zejména o riziko tržní. Tržním rizikem se rozumí kolísání tržních cen a následný dopad na hodnotu investičního majetku investora a jím dosažený zisk.

Výkyvy aktuálních cen ovlivňuje i portfolio investora otevřeného podílového fondu, jehož hodnota majetku v čase kolísá. V případě investic do zahraničních cenných papírů je pak třeba být připraven na změny měnových kurzů, které ovlivňují konečnou hodnotu investičního majetku v české koruně.

Co může pro bezpečí své investice udělat sám investor? Dodržovat zásady bezpečného investování. Tyto se dozvíte v druhé části článku.

Sdílej
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someone

Autor:

Další články

19. 6. 2017 | Investice

Co dělají banky s měnovými rezervami?

Napadlo vás někdy, co dělají centrální banky s volnými měnovými rezervami? Myslíte si, že je mají uloženy na účtech? Většina centrálních bank investuje své měnové rezervy do dluhových cenných papírů a do zlata. Stále více však přibývá centrálních bank, které tyto peníze investují také do akcií. Česká národní banka není výjimkou.

Pokračovat ve čtení »
« Zpět na seznam článků

Specializuji se na komunikaci s veřejností a sleduji zajímavosti z oboru investování a tvorby rezerv.

Ing. Jana Nevrlová